Tématu se již věnuje dokonce Evropská komise, která si nechala zpracovat rozsáhlý průzkum, jehož výstupem je průvodce společensky odpovědným zadáváním veřejných zakázek Study on the incorporation of Social Considerations in Public Procurement in the EU (ke stažení zde). Jedná se zatím o pracovní verzi, ke které právě skončilo připomínkové řízení, a konečná verze má být zpracována na jaře 2009. Přílohou průvodce jsou případové studie a souhrn výsledků dotazníkového šetření mezi členskými státy. Českou republiku mezi nimi nenajdete.
U nás se o tomto tématu teprve začíná mluvit. Jako první ho přinesl Nový Prostor, který z prostředků programu EQUAL realizoval kampaň na jeho prosazení. Důležitými výstupy jsou především webové stránky www.public-procurement.cz, publikace Nové trendy v zadávání veřejných zakázek a právní studie, která potvrzuje legálnost společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek v České republice. Štafetu převzala Otevřená společnost, o.p.s., která ve spolupráci s Novým Prostorem a s Transparency International uskutečňuje navazující projekt Support to the Social Economy and Social Enterprise through the Development of the Public Procurements Procedures financovaný z prostředků CEE Trust.
Tento projekt si klade za cíl pilotně odzkoušet společensky odpovědné zadávání na zakázkách malého rozsahu v komunální sféře a zpracovat průvodce, do něhož se promítnou první české zkušenosti pro následovníky pilotních obcí. Do projektu se přihlásilo 7 obcí – Čáslav, Děčín, Rudná u Prahy, Semily, Slapy a Úpice. Jejich starostové a/nebo vedoucí investičních odborů se zúčastnili dvou seminářů, kde společně s projektovým týmem hledali cesty, jak lze britské zkušenosti aplikovat na české poměry. Nyní se jedná o tom, kdo z nich tyto nové prvky vyzkouší na konkrétní zakázce.
Ukazuje se, že limitujícím faktorem společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek je způsob financování obcí. Ty mají velmi malé vlastní zdroje financování a většinou jsou závislé na krajských a státních dotacích, případně čerpají prostředky ze strukturálních fondů. Vesměs se jedná o finanční zdroje, které jsou závislé na vnějších okolnostech a obce často do poslední chvíle nevědí, na co dostanou peníze, kdy to bude a jaké bude jejich množství. Když pak finanční prostředky přijdou, bývá na jejich využití většinou málo času. Tyto skutečnosti mají negativní dopad na plánování rozvoje obcí a na efektivitu vynaložených prostředků a také podvazují možnost využívání společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. U vlastních prostředků obcí tyto problémy sice odpadají, potíž je ale v tom, že jich obce mají málo. Paradoxně se tedy může stát, že motivace obcí se zvýší až s jejich zhoršenou finanční situací.
Veřejné zakázky dokáží povzbudit místní zaměstnanost a místní podnikání a jejich prostřednictvím je možné napojit na tyto finanční zdroje i sociální podniky. Veřejná správa může za určitých podmínek zadávat realizaci veřejných zakázek přímo sociálním podnikům nebo je zapojit jako subdodavatele. Samozřejmě je vždy třeba dodržovat zásady nediskriminace, rovnosti a transparentnosti. Při společensky zodpovědném zadávání veřejných zakázek je důležité vycházet ze strategického plánu obce nebo kraje, protože tím se zamezí riziko, že by šlo o jednorázové zvýhodnění některého z žadatelů. Velmi se vyplatí věnovat pozornost již samotné přípravě zakázky. Sociální hlediska je pak třeba promítnout do všech fází zadávacího řízení, tj. do specifikace zadávacích podmínek, výběru dodavatelů, do hodnotících kriterií a uzavírání a kontroly smluv. Celý postup je vždy nutno konzultovat s právníkem.
Princip lze dobře pochopit např. na zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud je součástí zadávací dokumentace a hodnotících kriterií zaměstnání určitého počtu nezaměstnaných, je posléze s vybraným uchazečem podepsána smlouva, v níž se zaváže určitý počet nezaměstnaných zaměstnat a vyškolit. Ty mu subdodavatelsky zajistí sociální podnik, který se jim bude patřičně věnovat. Veřejná správa tak získá spolu s předmětem zakázky jako přidanou hodnotu vyškolení a zaměstnání určitého počtu dlouhodobě nezaměstnaných znevýhodněných osob, takže jim nebude muset vyplácet podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky.
Aby tento systém fungoval, je třeba cíleně pracovat s úředníky zodpovědnými za vypisování veřejných zakázek a organizovat školení pro malé a střední podniky a pro sociální podniky. Tato školení by byla zaměřena na to, jak zpracovávat nabídky a jak budovat kapacitu podniků tak, aby byly schopny se těchto výběrových řízení účastnit – a to buď jako dodavatelé nebo jako subdodavatelé. Pro nastavení systému společenského zadávání veřejných zakázek na centrálních i regionálních úřadech se ukázalo jako účinné přizývat externí experty. Veřejné správě se také vyplatí spolupracovat se zprostředkovatelem, který podává žadatelům informace a zabezpečuje jim tak rovné podmínky (např. vede registr organizací, které pracují se znevýhodněnými občany hledajícími zaměstnání).
V České republice jsme v tomto přístupu teprve na začátku. naší výhodou je to, že můžeme využít zkušenosti z jiných zemí, kde je již cesta prošlapaná. Je možné, že s ekonomickou krizí se zájem veřejné správy o společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek zvýší. Hlavními důvody, proč by to veřejnou správu mělo zajímat, jsou efektivnější využívání veřejných prostředků, dosahování sociálních cílů jako je např. zácvik a zaměstnávání znevýhodněných osob, zapojování malých a středních podniků do místní ekonomiky, posilování společensky odpovědného tržního chování podnikatelské sféry a podpora hospodářské soutěže.
Petra Francová
Nová ekonomika, o. p. s.
1 Definice je převzata z Study on the incorporation of Social Considerations in Public Procurement in the EU, DG Emloyment 2009.
